|
|
Ekonomicko-sociální důsledky hyperinflace v roce 1923 na hospodářství výmarské republiky
Labuda, Filip ; Fabianková, Klára (vedoucí práce) ; Johnson, Zdenka (oponent)
V této bakalářské práci se zabývám ekonomicko-sociálními dopady hyperinflace v roce 1923 na hospodářství Výmarské republiky. V prvních kapitolách se věnuji analýze dlouhodobých a krátkodobých příčin, které vedly k hyperinflaci. Zabývám se zde německou ekonomickou teorií, způsobem financování války v Německu a následně otázku reparací a krize v Porúří. V dalších kapitolách se již věnuji samotnému průběhu hyperinflace a jejím ekonomickým, sociálním a také politickým dopadům. Mým cílem je potvrzení základní hypotézy, ve které tvrdím, že hyperinflace negativním způsobem ovlivnila ekonomickou a sociální situaci uvnitř Výmarské republiky. Přínosem práce je poskytnutí pohledu na dopady hyperinflace na společnost v Německu v roce 1923.
|
|
|
Porovnání měnové politiky ECB a FEDu a jejich reakce na finanční krizi
Hajíčková, Tereza ; Raková, Marie (vedoucí práce) ; Jašová, Martina (oponent)
Centrální banky jsou institucemi, které výrazně ovlivňují ekonomický vývoj v dnešních tržních ekonomikách. Jejich vliv byl dobře patrný během poslední finanční krize, kdy jejich kroky byly netrpělivě očekávány. Tato práce se zabývá dvěma významnými centrálními bankami současného světa, a to Evropskou centrální bankou (ECB) a centrální bankou USA (FED). V úvodní části práce je popsáno centrální bankovnictví z obecného hlediska, poté následuje popis obou bank se zaměřením na jejich měnovou politiku. V závěru se práce zabývá reakcí ECB a FEDu na finanční krizi a rozebírá jednotlivá opatření monetární politiky, která obě banky zaváděla. Celkově lze říci, že monetární politika ECB i FEDu během finanční krize byla úspěšná.
|
|
|
Index spotřebitelských cen a jeho vhodnost pro měření inflace
Trčová, Marie ; Pfeifer, Lukáš (vedoucí práce) ; Řežábek, Pavel (oponent)
Cílem této práce je provést srovnání současného měření inflace dle indexu spotřebitelských cen a alternativních přístupů k měření inflace, včetně identifikace přidané hodnoty těchto alternativních přístupů. Udržování stabilní míry inflace je dnes jedním z hlavních cílů všech centrálních bank vyspělých zemí. Tomuto cíli centrální banky různými nástroji přizpůsobují svoji měnovou politiku. Jedním z nejvyužívanějších měnově - politických režimů se stalo cílování inflace, dnes konkrétně cílování indexu spotřebitelských cen. Tento index však čítá množství nevýhod. Nejprve stručně zmíním dnes převažující debatu o jeho technických nedostatcích, které jsou dány způsobem výpočtu. Následně se zaměřím především na měnově - politické nevýhody indexu, které plynou z faktu, že ilustruje vývoj pouze relativně stabilních spotřebitelských cen, a minimálně tak reaguje na změny samotné monetární politiky. Poté provedu komparativní analýzu vybraných alternativních přístupů k měření inflace, včetně srovnání vývoje míry inflace dle těchto přístupů pro USA v posledních několika letech.
|
host ::
RSS.